| Pik Lenina |
 |
 |
Od roku 1871, kdy Alexej Pavlovič Fedčenko podnikl svou výzkumnou výpravu k severnímu okraji Pamíru a tuto horu objevil, poprvé popsal a zanesl do map jako součást Zaalajského hřebene, se významný vrchol nazýval Kaufmanův štít. V roce 1928 byl však „na žádost účastníků pamírské expedice“ přejmenován na Leninův štít, neboť se mělo za, to že je to nejvyšší bod SSSR.
K jeho úpatí poprvé proniknul Nikolaj L. Korženěvskij až v roce 1904 (tj. po 33 letech!) a poprvé byl jeho vrchol dostoupen německými horolezci E. Schneiderem, K. Wienem a E. Alleinem 25. září 1928 (tj. po 57 letech od objevení!!) právě během společné expedice Akademie věd SSSR a Notgemeinschaft der Deutschen Wissenschaften (horolezeckou skupinu vedl W. R. Rickmers).
Štít Korženěvské (7105 m) objevil v roce 1910 Nikolaj L. Korženěvskij a nazval jej jménem své ženy: pik Evgenii Korženěvskej.
Konstantin P. Kaufman (1818 - 1882) se narodil v Maidanu u Ivangorodu v rodině ruského generála a potomka holštýnské šlechty. Po ukončení studií nastoupil jako důstojník-inženýr do carské armády do oblasti Kavkazu, kde se účastnil mj. bojů s Čerkesy.
V roce 1855 byl po obléhání turecké pevnosti Karsu ve východní Anatolii vyznamenán carem a povýšen na plukovníka. Jako generál byl později povolán do funkce generálního guvernéra ve Vilně a o dva roky později odešel na stejnou funkci do nově vytvořené provincie Turkestán.
Jako rázný voják i obezřetný diplomat se cílevědomě snažil o rozšíření politického a hospodářského vlivu Ruska ve Střední Asii proti celé řadě chanátů, které postupně vojensky obsadil a zajistil poslušnost jejich představitelů (Buchara, Kokand, Chiva, Samarkand). Díky sousedství těchto krajů s Afghánistánem a Britskou Indií musel čelit vlivům i Velké Británie. Pomáhal organizovat mnoho vědeckých výprav do Střední Asie. Zemřel v Taškentu v roce 1882.
|
 |
|
